Ke konci lenda 2017 vydalo NKÚ zprávu ze závěrečné prověrky dotací na ochranu přírody. Ze zprávy celkem jasně vyplývá, že vynaložená částka 9,4 miliardy nijak výrazně přírodě (a lidem v ní) neprospěla. Výsledky uvedla mluvčí Národního kontrolního úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí, které peníze čerpalo ze státního rozpočtu i z evropských dotací prý není schopno jednoznačně vyhodnotit celkový přínos zrealizovanýh projektů. Ministerstvo samozřejmě toto tvrzení zlehčuje a popírá.
Původ peněz
Ministerstvo přidělovalo peníze v rámci dvou národních programů (státní rozpočet) a z operačního programu životního prostředí (fondy evropské unie). Dle šetření NKÚ, která kontrolovala jednotlivé projekty se péče o přírodu a krajinu nijak nezlepšila. U některých projektů je prý naopak prokazatelné zhoršení přírodního stavu. Výsledek je o to horší, že Česká republika čerpala jako druhý členský stát nejvíce peněz na ochranu přírody.
Konkrétně NKÚ poukazuje na tyto části. Pokles rozlohy zemědělské půdy a pokles rozlohy tzv. nefragmentových oblastí. Nefragmentovaná oblast, je taková krajina, která není rozdělena ploty, silnicemi, zástavbou. Rostliny a živočichové se mohou volně pohybovat a rozšiřovat. Ministerstvo se ohradilo, že úbytek orné půdy není ukazatelem zhoršujícího se stavu české přírody.
Dotace byly použity hlavně na vznik nových vodních ploch (výstavba rybníků, revitalizace toků), vyhlašování nových zvláště chráněných území a pokrytí nákladů na péči i do budoucích let (38 nových chráněných ploch v roce 2015). Dále byly za dotační peníze likvidovány invazní druhy, vznikly a obnovovaly se naučné stezky či centra ochrany přírody.
Problém pro NKÚ představuje hlavně absence měřitelných výsledků. Při stanovení podmínek pro získání dotace nebyly zadány žádné požadavky na měřitelné výstupy, které by prokázaly pozitivní vliv opatření na okolní krajinu. Toto považuji NKÚ za největší selhání správce dotačních peněz.
Pro další období 2014-2020 byly na základě poznámek NKÚ stanoveny ukazatele přínosu lépe. Neměly by být již tak podhodnocené jako v minulém období.
Roubíčková z MŽP se dále vyjádřila, že nelze přesně měřit dopad investic, protože na přírodu působí řada dalších faktorů. Nelze tedy zcela správně vyhodnotit, zda měl program – projekt pozitivní či negativní vliv. Bohužel toto tvrzení se neshoduje s odborníky na ochranu přírody. Například vědecká činnost v oblasti ochrany přírody vyžaduje přesná vstupní a měřená data. Z nich pak je možno zjistit výsledek. Podobně by se mělo přistupovat i k projektům, kdy je zapotřebí zajistit data před provedením ochranného opatření.